ČAS

Můj černý kocour na svetru mi leží, co je za den neví, nemá zájem o čas který běží.

Spokojeně leží, dříme a přede si, nedbá o smutek ani neštěstí.

Jeho klid a rozvaha, hravost a dobrá nálada mě k zamyšlení nutí, není právě v tom skryté pravé štěstí?

Neřešit co bylo, bude ani čas co právě běží, ale žít prostě jen a pouze touto přítomností?

 VÍTR

Sedět si na pláži, poslouchat vlny jak o skály naráží.

Jen tak v pohodlném křesle na pláži si sedět, že vše ve správný čas přijde, vědět.

Teplý vítr nechat na tváře si vát, do nebe hledět, cítit se jako pták.

BOSÁ

Kolik přání člověk může mít?

Jen tak bosí trávou jít, v tichu lesa chtít se skrýt, letním deštěm všechno smýt, vodou se nechat unášet a při tom vůbec na nic nemyslet.

Cítit radost, mír a klid a na tváři spokojený úsměv mít.

             OTÁZKY

V dlaních hladký kámen mám o životě přemítám, o lásce, klidu, štěstí...

Otázek hlavou tisíc mi letí.

Kolik knih já už přečetla, tolik lidí vyslechla.

Příběhy plné radostí a starostí, smutků a bolestí, splněných přání a příběhy o lásce i nenávisti i o dobrých srdcích a o závisti.

Jenže...každý